PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Že ste o THE STRANGLERS nikdy nepočuli? Ale áno. Hity ako “Golden Brown”, “Always The Sun” či “No More Heroes” sú v podvedomí každého, kto za posledných 20 rokov aspoň zopárkrát zapol rádio či televíziu. Priaznivci TORI AMOS si možno spomenú, že za názvom jej albumu plného coverov stojí práve prevzatá skladba od STRANGLERS – “Strange Little Girl”. Jedna z posledných existujúcich kapiel, pamätajúcich samotný zrod punku koncom sedemdesiatych rokov je však aj po tridsiatich rokoch pri sile. A to tak, že ma to samého prekvapilo...
Na “Norfolk Coast” sa už Briti dávno nehrajú na rebelujúcich pankáčov. Práve naopak – plynúce roky neoklameš – venujú sa tomu, čo sa od päťdesiatnikov dá čakať. Kapela známa drogovými excesmi či účasťou striptérok na pódiu počas koncertných show už počas osemdesiatych rokov postupne “new-waveovo” mäkla a novinkový album kormidlo späť neotáča.
Na rozdiel od dinosaurov razenia ROLLING STONES si STRANGLERS uvedomujú kde a kedy žijú. “Norfolk Coast” od začiatku upúta moderným zvukom a aranžami (nazvučenie bicích v singlovej “Big Thing Coming” je dobrým príkladom, slovíčko “programming” v booklete je nemenej veľavravné). Aj keď sa netreba tváriť, že ide o ktoviakú progresivitu či novátorstvo, našťastie nedošlo k pokusom o vykrádanie seba samého. Ozveny postupov známych z predošlej tvorby THE STRANGLERS sa síce sem-tam ozvú (“Lost Control”, “Mine All Mine”), “Norfolk Coast” je však doskou, ktorá obstojí sama o sebe. Väčšina skladieb sa nesie v duchu “adult oriented” rocku s typicky stranglersovskými klávesmi, s bedlivo stráženou stopážou a dostatočnou rozmanitosťou na to, aby sa neopakovali, či začali nudiť. Prekvapenia prinášajú hlavne “Dutch Moon” – pomalá najazzlá pieseň evokujúca spodkom starú tvorbu Toma Waitsa, “Sanfta Kuss” – kúsok recesie so španielskou melódiou a nemecko-francúzsko-anglickým textom či psychedelicko-soulová “Tucker´s Grave” so zvukom hammondiek.
Ťažko povedať, v čom tkvie čaro “pobrežia Norfolku”. Takto vyváženú a dobre sa počúvajúcu rockovú dosku som však nepočul už dlho. Každá skladba má takmer hitové ambície (už úvodná a titulná “Norfolk Coast” so strojovo bežiacou rytmikou a stoicky kľudným hlasom Paula Robertsa napovie mnohé), z dosky je cítiť výborná produkcia a to, že páni hudobníci vedeli, čo a ako chcú nahrať.
Druhou stranou mince je fakt, že meno a logo STRANGLERS je už dávno zapadnuté prachom, a pri návale nových kapiel si málokto spomenie na bandu starnúcich punkerov. Na rozdiel od mnohých silených reunionov či trápnych pokusov o modernosť mi je to, že “Norfolk Coast” vyšiel v tichosti a bez väčšieho ohlasu, tak trochu ľúto.
Prekvapivo vyrovnaná doska starnúcich ex-punkerov. "Norfolk Coast" je o málo viac než "obyčajný rock" -- ale sakramentsky dobre zahratý (nemenej dobre nahratý) a navyše moderne znejúci.
8 / 10
Jet Black
- bicie a perkusie
Jean Jacques Burnel
- basgitara a vokály
Dave Greenfield
- klávesy a vokály
Paul Roberts
- spev a perkusie
Baz Warne
- gitara a vokály
1. Norfolk Coast
2. Big Thing Coming
3. Long Black Veil
4. I've Been Wild
5. Dutch Moon
6. Lost Control
7. Into The Fire
8. Tucker's Grave
9. I Don't Agree
10. Sanfte Kuss
11. Mine All Mine
Norfolk Coast (2004)
Coup De Grace (1998)
Written In Red (1997)
About Time (1995)
Stranglers In The Night (1992)
10 (1990)
Dreamtime (1986)
Aural Sculpture (1984)
Feline (1983)
La Folie (1981)
The Gospel According To The Meninblack (1981)
The Raven (1979)
Black And White (1978)
No More Heroes (1977)
Rattus Norvegicus (1977)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Roadrunner Records / Universal
Stopáž: 40:03
Produkce: Mark Wallis a David Ruffy
Studio: Good Luck Studios
Staří pardálové jsou zpátky a pořád umí! Optimismem nabitá nahrávka přichází v těchto smutných podzimních dnech, aby nám dokázala, že THE STRANGLERS ještě ani zdaleka nepatří do starého železa. Spíš mám pocit, že pánové jsou pro svou tvorbu nadšení stále stejně, jako před dvaceti léty. Doufám,že se "Norfolk Coast" v záplavě dnešní mainstreamové produkce neztratí, neboť kvality na to rozhodně má!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.